Map of Tokyo

Tokio je fascinující město a Japonsko je úžasná země. Ani jedno není možné poznat a pochopit za tak krátkou dobu, jakou jsem měl tentokrát k dispozici. Přesto jsem učinil první krok a mohl se na okamžik dotknout jejich duše…

Jiné cesty – 8 (Nippon/Japan)

Pokud budete mít někdy šanci přistát v Zemi vycházejícího slunce, přál bych vám, abyste ji projeli s dostatkem času i prostředků od severu na jih - od ostrova Hokkaidó až po Okinawu a od města Nagasaki na západním pobřeží ostrova Kjúšú po Tokio, zvané „Východní hlavní město“. Pokud však na tom budete podobně jako já, to znamená budete disponovat pouze minimem obojího, navštivte alespoň největší metropoli světa -  Tokio. Osm časových pásem leží mezi střední Evropou a císařstvím Nippon, něco přes devět tisíc kilometrů a asi deset a třičtvrtě hodiny letu mezi Schwechatem a Naritou. Zbavte se předsudků i teoretických vědomostí, otevřete své smysly a nechte se unést

Je jen málo zemí, které se formovaly a vyvíjely dlouhá staletí poměrně nezávisle na tzv. západní civilizaci. Ještě méně je těch, jež se jí nechaly inspirovat a zároveň se jim podařilo uchovat si svébytnou kulturu schopnou obstát v mnoha těžkých zkouškách. Tato kultura je dodnes ohromným přínosem pro celý svět. Duše Japonska je tradičně charakterizována mravním kodexem bušidó, založeným na buddhisticko-šintoistickém nábožensko – filosofickém systému. Důraz na harmonii na všech úrovních lidského života umožňuje obyvatelům Japonska obejmout zároveň různá vyznání i vědecké poznatky. Na světlo se dostávají další překvapivá fakta o souvislostech japonských tradic i jazyka s judaismem a starou hebrejštinou a o skrytém vlivu křesťanství na tradiční čajový obřad, bojová umění nebo třeba vázání květin. Dnešní Japonsko sužují podobné problémy jako ostatní rozvinuté země tzv. prvního světa čili globálního severu: výměna tradičních hodnot za materialismus a hedónismus, nihilismus mládeže, rozpad rodinných a společenských struktur, osamocenost. Od reformy císaře Meidžiho, která přivedla zemi z feudalismu do moderny, uplynulo půldruhého století a nová reforma postmoderní společnosti je nevyhnutelná. Zdá se, že nové změny tentokrát nebudou zahrnovat pouze technologický pokrok, ale jako vlna tsunami zaplaví životy mnoha lidí.

Do Tokia!

Tokio se svým bezprostředním okolím poskytuje domov asi pětatřiceti miliónům lidí a prostor pěti miliónům aut. Na přísně vymezeném území zde naleznete úzké uličky i velkorysé parky, poblíž mrakodrapů se nacházejí chrámy a pagody, rušná finanční a obchodní centra i oázy ticha a zamyšlení. Z mnoha budov uvidíte nejvyšší horu Fudži, jež je skutečně ztělesněním ideálu krásy a harmonie. Také jídlo podávané v kterékoliv restauraci nebo domově pohostinných obyvatel je krásné. Rčení o tom, že Japonci jedí očima je samozřejmě přenesené, ale nikoliv nadnesené. Suši, sašimi, maki, soba nebo tempura nejsou jenom chutné (a zdravé!), ale hlavně estetické. Cílem je vždy ponechat jídlu původní chuť. Filozofie zenu dává hlubší prožitek, než jenom radost žaludku. Itadakimas! – Přijímám jídlo s vděčností!  

Cesta tímto městem musí být zajímavá v každém ročním období: svěží jaro s kvetoucími sakurami, dusné léto, kdy je nejjednodušší navštívit vrchol 3776 m vysoké posvátné hory, barevný podzim ve veřejných parcích a zahradách a mírná zima s prohlídkou muzeí a vítáním nového roku. To poslední jsem mohl zažít na vlastní kůži, včetně půlnočního rozeznění zvonu v buddhistickém chrámu a zastavení v paláci císaře-reformátora (Meiji-jingu) spolu s asi třemi milióny spolunávštěvníků. Dalšími místy, která mohu doporučit jako úvod k Tokiu jsou mimo jiné tradiční čtvrť Asakusa s obchodní ulicí a nejstarším buddhistickým chrámem Sensó-ji i menší šintó-svatyní Asakusa-jinja, Akihabara – Electric Town s obchodními domy s nejmodernější elektrotechnikou, ale také třeba jednu z nejdemokratičtějších institucí – horké geotermální prameny či lázně onsen.  Máte-li s někým schůzku, neopomeňte si ji dohodnout u sochy psa Hačikó před nádražím Šibuja. Na místě, kde věrný pes čekal na svého pána asi devět let, se každý den setkávají desetitisíce lidí všeho věku a všech sociálních skupin.

Je pravděpodobné, že poté, co zde zažijete každodenní shon a stres i pořádek a klid, prvky futurismu i anachronismu, bohatství i chudobu, množství kuriozit i univerzální hodnoty, zůstanete i vy Japonsku věrni. Možná vámi otřesou, možná lehce zachvějí nebo pohnou vašimi koncepty.  

Věci kolem tebe jsou jen obrazem toho, co máš v sobě. A co máš v sobě, je jen obrazem toho, co je kolem tebe. Kdykoliv se proto vydáš do labyrintu okolního světa, vydáváš se na cestu sám sebou. A to je mnohdy zatraceně nebezpečná cesta. (Haruki Murakami, současný japonský spisovatel a překladatel)

Hluboká emoce je výrazem čistého lidského srdce. (Motoori Noriaga, japonský učenec – 18. století)