Tato část světa nepatří k běžným cestovatelským cílům nebo populárním turistickým destinacím, třebaže nabízí zvídavým světoběžníkům mnohé netušené objevy a poznatky. První království na korejském poloostrově Čóson dalo Koreji na další tisíciletí přídomek Země jitřní svěžesti. Mocná Říše středu Čína přinesla své mladší sestře Kórjo – Koreji do vínku buddhismus, konfucianismus a taoismus, kteréžto nábožensko-filosofické systémy během času zahrnuly i tradiční šamanismus a totemismus v jedinečný synkretický systém. 
Od druhé poloviny 19. století se v souvislosti s činností katolických i protestantských misionářů po celé zemi silně rozvíjelo křesťanství, ale i jiná hnutí jako třeba čeondoismus – náboženství nebeské cesty. Po druhé světové a hlavně po bratrovražedné korejské válce byla na severu vytvořena diktatura, jejíž centrem se stala ateistická ideologie čučche. Jižní Korea – Korejská republika je dnes charakterizována demokracií a kapitalistickým ekonomickým systémem. Třebaže jsem chtěl několik let po pádu komunismu v Československu také Severní Koreu-KLDR navštívit, tamní úřady mi to nedovolily. Z toho důvodu se mé zkušenosti omezují jenom na cesty jižně od třicáté osmé rovnoběžky a na průběžné sledování situace
...v tajuplné Koreji
Dnes se zprávy z Korejského poloostrova soustředí zejména na vrtkavé vztahy a napjaté příměří mezi oběma zeměmi (od konce války v roce 1953 zde doposud nebyl nastolen mír), periodické hladomory, stalinistické gulagy, pompézní vojenské přehlídky, atomové vydírání, nástupníka trůnu třetí generace… (Sever) a politické skandály, ekonomickou expanzi, úspěchy ve vzdělávání i v průmyslové špionáži... (Jih). Válka rozdělila na desítky let statisíce rodin, jen několik stovek z nich se mohlo do dnešního dne setkat. Proto jsou také dodnes obyvatelé KLDR hermeticky odříznuti od informací o okolním světě a vystaveni tvrdé cenzuře a propagandě své vlády, takže jsou stále přesvědčeni, že kdysi tradičně chudší Jih je dodnes podstatně zaostalejší než Sever.
Chcete-li si vytvořit vlastní obrázek, vydejte se do Soulu, mnohamilionové metropole vzdálené jen asi 50 kilometrů od severní hranice. Téměř polovina z asi 50 milionů obyvatel Korejské republiky žije v aglomeraci kolem Soulu zvané Sudogwon. Postmoderní architektura (mrakodrapy, zábavní a sportovní střediska a stadiony…) se tu setkává s historií (královský palác, buddhistické chrámy a pagody, starobylé brány Nandemun a Tondemun…). Víra se prolíná s komercí, touha po sjednocení obou Korejí se snoubí se strachem z přepadení ze Severu. Rodinné svazky jsou ještě stále pevnější než mnohde jinde, ale negativní vliv individualismu západní kultury a společnosti i zde přináší mnohé problémy. 
Chcete-li poznat korejské tradice a kořeny, navštivte hrdé a pohostinné domorodce, nebo se vydejte do skanzenového parku Folk Village nedaleko Soulu, odpočinete si zde od ruchu velkoměsta lépe než v disneyovském Lotte World a ještě nasbíráte spoustu vědomostí. Na druhou stranu nákupy v obrovských tržnicích nad zemí i pod zemí a smlouvání jsou také nezapomenutelným zážitkem, stejně jako ochutnávky nejrozličnějších pokrmů, od bulgoki po pibimbap. Tradiční věhlasné kimči se dá jíst ke všemu, ale všeho s mírou! Klasickou pálivou (a v malém množství výbornou) kočchučang si rozhodně nespleťte se sójovou omáčkou, abyste si třeba nemysleli, že vám ji schválně zaměnili severokorejští agenti za účelem vašeho otrávení! Pro lepší pochopení minulosti, přítomnosti a budoucnosti Korejského poloostrova vede cesta k demilitarizované zóně a návštěva odhalených severokorejských tunelů, nebo zastavení u jediného místa, kde si nepřátelští vojáci mohou vidět vzájemně do očí - Panmundžonu. Z tohoto setkání, jakož i s všudypřítomnými kolonami armádních vozidel vám zaručeně naskočí husí kůže a rádi se rychle obrátíte na jih, nejen kvůli teplejšímu podnebí. Je vůbec zajímavé zažít v Jižní Koreji různá roční období a situace: arktické zimní teploty, mírné jaro, horoucí a vlhké letní dny a noci, příchod monzunu v srpnu a ty nejbarevnější podzimy. Zájemce o dějiny uchvátí staré královské město Kjondžu se svými dřevěnými paláci a zlatými sochami, milovníky přírody nadchne několik národních parků jako třeba Sórak-san nebo Čiri-san. Na samém jihu asi 140 kilometrů od pobřeží se z vln Pacifiku noří úchvatný ostrov vulkanického původu
Čedžu do / Jeju do
Tento ostrov je jedinou autonomní provincií Korejské republiky a má mnoho přezdívek. Havaj Koreje, Honeymoon Island, Větrný ostrov, Ostrov potápěček jsou jen některé z nich. 
Sopka Halla je nejvyšší horou Jižní Koreje a posvátnou horou-matkou ostrova. Vypíná se 1950 metrů nad moře a tedy i nad své okolí. V zimě bývá její vrchol pod sněhem a na jejím úpatí dozrávají mandarinky, ananasy i papáje a kvetou rododendrony. Kolem se rozléhají subtropické divoké lesy porostlé unikátní flórou nebo v nižších oblastech stepi, pole i pastviny, na nichž se pasou odolní starousedlí koníci (Cheju ponies) či dobytek. Zdánlivě nekonečné kamenné zdi a travnaté pláně připomínají irskou krajinu i africké savany. 
Travnaté mohyly a sochy z kamene, vítr a vlny. Města se nacházejí především na pobřeží, kde se střídají útesy (na několika místech i s vodopády) s místy na koupání i rybaření, hotely, golfovými hřišti, skanzeny a tématickými parky. Zelené palmy nedaleko žlutých lánů řepky olejky. Na východě ostrova vchází do moře skalnatý poloostrůvek Songsan-Sunrise Peak – s nádherně zeleným kráterem, jedním z několika stovek parazitických kráterů (Oreum) na Čedžu. 
Spolu s několika vulkanickými tunelovitými jeskyněmi a čedičovými ostrůvky skýtá nezapomenutelnou podívanou. V roce 2010 byl celý ostrov vyhlášen organizací UNESCO Globálním geologickým parkem a je mezi finalisty na Sedm nových přírodních divů světa. http://www.new7wonders.com
Stejně jedinečným zážitkem může být setkání s většinou již postaršími potápěčkami haenyo, které statečně vynášejí z hlubin oceánu jeho živé plody. Tyto podivuhodné ženy jsou snad pozůstatkem ztraceného kmene Amazonek, možná už poslední generace. Velkoryse však ještě dnes zvou náhodně přítomné páry milenců nebo zámořské suchozemce přímo na rozeklaném pobřeží na ochutnávku svých pochoutek u ohníčků, kde ohřívají svá zkřehlá těla a vaří část svých těžce získaných úlovků. 
Přijměte od nich bez odporu kousky ještě se pohybujících chapadel chobotnic namočené do oné štiplavé omáčky kočchučang, ale pozor na jejich přísavky! Potápěček se nebojte, i když ve svých skafandrech působí poněkud mimozemšťansky. Vzdejte jim úctu za jejich těžkou robotu a vděk za jejich pozvání. Všudypřítomným reliktem z ještě dávnějších dob jsou čedičové sochy všech velikostí „dědečka“ Dol-haruban s kloboukem, trošičku připomínající sochy Moai z Velikonočního ostrova a také jako ony nejasného původu.
Aby se zabránilo nové válce na Korejském poloostrově, jež by měla dalekosáhlé důsledky pro celý svět, nestačí pouze myslet na jaderné odzbrojení nebo mírové dohody. Pokud by byly odstraněny atomové, ba dokonce i konvenční zbraně, ale nebyla vyřešena příčina nepřátelství, došlo by určitě na kuchyňské nože nebo pěstní klíny. Zde si člověk může uvědomit, jak křehký je světový mír a co všechno je v sázce. A tak zřejmě bude třeba se znovu zamyslet nad slovy jedné značně kontroverzní korejské osobnosti - Mun San Mjona:
Trvalý mír je možné uskutečnit jen tehdy, když dokážeme milovat děti svého nepřítele více než své vlastní.
