úterý 30. srpna 2011
Gdje se nalazi Istria?
čtvrtek 25. srpna 2011
Jiné cesty – 10 (Istrie/Istria)
Návštěva u přátel – to zní skoro jako kýčovitý reklamní slogan, ale jak je tomu ve skutečnosti? Cestovní kanceláře sice ještě stále lákají programy all inclusive, mnoho lidí se však po jejich absolvování vrací s prázdnou. A někteří jsou dokonce tak znaveni, že potřebují dovolenou! Abyste znovuzískali životní optimismus, vydejte se po známých cestách na jih, ale odbočte včas za Grazem doleva. Projeďte hitro Slovinskem – pokud byste se tu zastavili, tak už se zřejmě dál nedostanete, protože i zdejší svět jeskyň, hor, vína, dýňového oleje, lipicánů... je nadmíru lákavý. Vy se však nedejte zmást a pokračujte ještě kousek dál. Za jihovýchodní schengenskou hranicí už jste doma! Chcete-li se vyhnout kolonám aut a autobusů na hranici u Dragonje a dopřát si hned na začátek nějakou tu lahůdku, pusťte se přes Zagreb směrem na Plitvická jezera. 
I kdybyste zde nenašli Poklad na Stříbrném jezeře, vzpomínka na přátelství Winnetoua a Old Shatterhanda se vám v tomto divuplném kraji v plné síle vrátí znovu do krve. A potom – potěšeni a posilněni na duchu - dál brzo přes Rijeku a - dobrodošli...
Istrie, Istrien, Istra, Istria... je polostrov v Jaderském moři, nazvaný podle pradávného a záhadného ilyrského kmene Histrů nebo Histrijců, osídlený v průběhu věků převážně slovanským obyvatelstvem, žijícím po dlouhý čas pod benátským lvem (na jihozápadě) nebo habsburskou orlicí (na severovýchodě).
Po rozpadu Jugoslávie si menší - severní část poloostrova - nárokovalo Slovinsko, větší - jih a střed - připadl Chorvatsku. Kromě tradičních italských a rakouských turistů se sem rády vracejí snad všechny středoevropské národy, Čechy a Slováky nevyjímaje! A pokud jste už zapomněli, na co se můžete těšit, dovolte mi zaznamenat pár řádků na připomenutí a několik přátelských rad navíc. 
Tento mírný kraj luk a lesů, starobylých městeček, dobrého vína a kulinaristických senzací připomíná tak trochu kulturní krajinu Toskánska. Na severovýchodě je ohraničen pohořími Čičarija a Učka a z ostatních tří stran mořem. Ve vnitrozemí narazíte na vápencovou plošinu pokrytou lukami, poli i lesy, plnou kráterových dolin a tajuplných propastí, hradů a zřícenin, malebných městeček... Kromě přírodních pozoruhodností k prodlení lákají starobylá sídla Motovun, Višnjan, Grožnjan, Svet Vinčenat, Bale a mnohá další, téměř všechna dnes proslulá mnoha různými mezinárodními uměleckými festivaly. 
K nejzajímavějším pobřežním městům patří (pre)historická Pula, antická Poreč, mondénní C.k. Opatija a zejména Rovinj, jedna z perel Středomoří. Tento výčet nemůže být úplný, nejkrásnější je objevovat a nechávat se znovu a znovu překvapit, což je na Istrii možné vždy a všude. Míst ke koupání a na nejrůznější vodní sporty je spousta, zmíním se proto o jediném: na samém jihu poloostrova Kamenjak, zdoláte-li prašné cesty a neodradí-li vás mýtné do přírodního parku – nedaleko baru Safari - tady jsou nejzajímavější útesy, nejopuštěnější zálivy a tyrkysová voda je úplně nejprůzračnější.
Ale ze všeho nejvíce nás při toulkách Istrií doslova dojala pohostinnost domorodců. Přívětivá obsluha v konobách, vlídní prodavači, vstřícné hostitelky a vůbec – nadmíru přátelský lid kolkolem. Naši domácí v apartmánu Istarska hiža Peresiji nás přijali za členy rodiny v průběhu našeho týdenního pobytu a hostili nás domácími produkty, uctili nás výbornou večeří jen tak z dobrého srdce. Ve Vrsaru nám majitel půjčovny speedboatů nejprve vysvětlil, že z letního výdělku musí místní lidé žít i v zimě či mimo sezónu, ale když jsme chtěli příští den vyjet, varoval nás, že bychom si projížďky k Limskému fjordu asi neužili tak, jak bychom chtěli kvůli vlnám a otřesům. Třikrát jsem mu telefonoval, zdali se už vítr utišil, ale on se vždy omlouval. Přišel tak o naše peníze, zatímco my jsme získali novou úžasnou zkušenost: spokojenost návštěvníků a zákazníků je pro mnohé zdejší podnikatele důležitější než všechno ostatní. 
A podobných kulturních šoků naruby jsme prožily ještě několik! A to vše bylo opravdové, skutečné a ryzí. Od třiaosmdesátileté baky (babičky) našich nově nalezených přátel přes poctivého bocmana až po Winnetoua, který se obětoval za Old Shatterhanda. Od neobyčejně přátelského postoje tolika obyčejných Istranů až ke slovům, jež zaznamenal rybář-evangelista Jan: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
I kdybyste zde nenašli Poklad na Stříbrném jezeře, vzpomínka na přátelství Winnetoua a Old Shatterhanda se vám v tomto divuplném kraji v plné síle vrátí znovu do krve. A potom – potěšeni a posilněni na duchu - dál brzo přes Rijeku a - dobrodošli...
Istrie, Istrien, Istra, Istria... je polostrov v Jaderském moři, nazvaný podle pradávného a záhadného ilyrského kmene Histrů nebo Histrijců, osídlený v průběhu věků převážně slovanským obyvatelstvem, žijícím po dlouhý čas pod benátským lvem (na jihozápadě) nebo habsburskou orlicí (na severovýchodě).
Po rozpadu Jugoslávie si menší - severní část poloostrova - nárokovalo Slovinsko, větší - jih a střed - připadl Chorvatsku. Kromě tradičních italských a rakouských turistů se sem rády vracejí snad všechny středoevropské národy, Čechy a Slováky nevyjímaje! A pokud jste už zapomněli, na co se můžete těšit, dovolte mi zaznamenat pár řádků na připomenutí a několik přátelských rad navíc. 
Tento mírný kraj luk a lesů, starobylých městeček, dobrého vína a kulinaristických senzací připomíná tak trochu kulturní krajinu Toskánska. Na severovýchodě je ohraničen pohořími Čičarija a Učka a z ostatních tří stran mořem. Ve vnitrozemí narazíte na vápencovou plošinu pokrytou lukami, poli i lesy, plnou kráterových dolin a tajuplných propastí, hradů a zřícenin, malebných městeček... Kromě přírodních pozoruhodností k prodlení lákají starobylá sídla Motovun, Višnjan, Grožnjan, Svet Vinčenat, Bale a mnohá další, téměř všechna dnes proslulá mnoha různými mezinárodními uměleckými festivaly. 
K nejzajímavějším pobřežním městům patří (pre)historická Pula, antická Poreč, mondénní C.k. Opatija a zejména Rovinj, jedna z perel Středomoří. Tento výčet nemůže být úplný, nejkrásnější je objevovat a nechávat se znovu a znovu překvapit, což je na Istrii možné vždy a všude. Míst ke koupání a na nejrůznější vodní sporty je spousta, zmíním se proto o jediném: na samém jihu poloostrova Kamenjak, zdoláte-li prašné cesty a neodradí-li vás mýtné do přírodního parku – nedaleko baru Safari - tady jsou nejzajímavější útesy, nejopuštěnější zálivy a tyrkysová voda je úplně nejprůzračnější.
Ale ze všeho nejvíce nás při toulkách Istrií doslova dojala pohostinnost domorodců. Přívětivá obsluha v konobách, vlídní prodavači, vstřícné hostitelky a vůbec – nadmíru přátelský lid kolkolem. Naši domácí v apartmánu Istarska hiža Peresiji nás přijali za členy rodiny v průběhu našeho týdenního pobytu a hostili nás domácími produkty, uctili nás výbornou večeří jen tak z dobrého srdce. Ve Vrsaru nám majitel půjčovny speedboatů nejprve vysvětlil, že z letního výdělku musí místní lidé žít i v zimě či mimo sezónu, ale když jsme chtěli příští den vyjet, varoval nás, že bychom si projížďky k Limskému fjordu asi neužili tak, jak bychom chtěli kvůli vlnám a otřesům. Třikrát jsem mu telefonoval, zdali se už vítr utišil, ale on se vždy omlouval. Přišel tak o naše peníze, zatímco my jsme získali novou úžasnou zkušenost: spokojenost návštěvníků a zákazníků je pro mnohé zdejší podnikatele důležitější než všechno ostatní. 
A podobných kulturních šoků naruby jsme prožily ještě několik! A to vše bylo opravdové, skutečné a ryzí. Od třiaosmdesátileté baky (babičky) našich nově nalezených přátel přes poctivého bocmana až po Winnetoua, který se obětoval za Old Shatterhanda. Od neobyčejně přátelského postoje tolika obyčejných Istranů až ke slovům, jež zaznamenal rybář-evangelista Jan: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
